Polární cestovatel a průvodce, jako první čech došel na severní pól.
S Moirou až na severní pól
Moiře děkuju za to, že jsem neumrznul. Nic míň.
Když jsem Maria Vlčka potkal zkraje 90. let, zaujaly mě jeho péřové výrobky. Tenhle sportovec věděl o peří snad všechno. Péřové věci šil v luxusní kvalitě, používal jemné peří českých hus. A když začal vyrábět spodní prádlo, objevil v sobě vědce. Jeho vynález spjatý s polypropylenovým vláknem je unikát. Materiál skvěle odvádí tělesnou vlhkost, reguluje teplo, taky se dobře pere a rychle suší. A i proto jsem za 30 let ušel s Moirou asi 35.000 kilometrů.
Na větší výpravu jsem se poprvé „zamoiřil“ v roce 1993, když jsem šel na severní pól. Na podzim 1996 jsem sám přešel grónský ledovcový štít a byl jsem od hlavy k patě oblečený od Moiry. O výpravě se rozhodlo na poslední chvíli, a tak mi ještě těsně před odletem Mario vlastnoručně ušil dva spací péřové pytle. Když jsem k němu ráno přišel do dílny, byl ještě od peří. Srdcař. A díky jeho spacákům jsem na ledovci nezmrznul.
Od té doby jsem v Moiře podnikl mnoho výprav. Jen na Špicberkách jsem byl padesátkrát.
Přidejte Grónsko, Baffinův ostrov, Island, Skandinávii i Rusko, nedávno pak 1000 mil dlouhý pochod po Aljašce. Moira se se mnou podívala i na pět ze sedmi nejvyšších vrcholů světa: devětkrát třeba na nejvyšší horu Jižní Ameriky, kterou Inkové pojmenovali Bílá stráž, Aconcagua. Moira mě podržela pokaždé, v tropech i drsných mrazech.
Firmu sleduji od jejích začátků. Překonala velkou povodeň i jiné trable.
Dnes je jí 30 let, a to je prý žena nejkrásnější, jak zpívali Rangers.
Je to na ní vidět. Nosí ji elitní vojáci, piloti,
sportovci i ty nejhezčí české holky.
Ale hlavně: je prostě výjimečná. Nic míň.
